Dějepis: co už jsme dávno zapomněli
Ve škole se musíme stále učit a opakovat si látku, abychom měli dobré známky. Když pak školu opustíme a potřebujeme udržet v paměti další věci, ty starší a nepotřebné jednoduše zapomeneme. Nebo jen částečně.
Malý test
V dějepisu se většina z nás učila nazpaměť různé letopočty bitev, objevů, slavných válek i společných podpisů smluv. Kolik z nich si ale dnes pamatujeme a dokážeme si vzpomenout, o co tenkrát šlo? Když začneme vzpomínat, nejspíš si vybavíme, že zrovna tuhle bitvu jsme měli zapsanou v sešitu vlevo nahoře, ale proč a kdy se stala už nám dá trochu více práce. Lidský mozek informace filtruje a ty nepoužívané snadno odsune či zapomene. Měli bychom vědět, kdo byl Australopithecus, kde ležela Mezopotámie, jak se jmenoval nejmocnější vládce Říma, co bylo objeveno v jeskyni Šipka a kolik bylo punských válek. Uměli jsme to přece nazpaměť. Při vyslovení roku 1212 většina lidí automaticky vyhrkne Zlatá bula sicilská. Ale co znamenala a proč byla tak významným milníkem dějin, abychom se o ní museli učit, už nejspíš nevíme. Spíš se nám vybaví, jak vypadala třída, ve které jsme se dějepis učili, co jsme měli v té době za školní batoh a jaká byla fronta v jídelně na oběd, než důležité momenty našich dějin.
Aby mohl fungovat
Zapomínání je přirozené a slouží tak trochu i jako obrana našeho mozku, aby nedošlo ke kolapsu. U počítačů bychom řekli, že se zasekl nebo je přehlcený, lidský mozek se snaží do tohoto stavu nedostat. Věci, které máme spojené s emocemi, se pamatují lépe. Proto si někdo vybaví z první třídy barvu šatů paní učitelky, jiný přesně popíše svou školní aktovku a další si nevzpomene na nic. Informace, které mozek nevyužívá, vyhodnotí jako nepotřebné. Když pak tu samou informaci, kterou už jsme jednou znali, zaslechneme znovu, vybaví se nám.
A správné odpovědi, aby si mozek vzpomněl? Tak tedy – Australopithecus je druh hominidů, laicky napůl člověk a napůl opice, který žil před 4 miliony let a představuje zástupce vývojové linie člověka. Mezopotámie byla na území dnešního Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Za nejmocnějšího muže římské republiky byl považován Gaius Julius Caesar, v jeskyni Šipka našli část čelisti neandrtálského dítěte z doby bronzové a punské války byly tři.
